Kompostováním proti změně klimatu

Klimatická změna je nezpochybnitelnou realitou a je rovněž nepochybné, že se na této změně podílí člověk, který svou činností zvyšuje množství uhlíku v atmosféře. Tento uhlík se do atmosféry dostává hlavně ve formě oxidu uhličitého CO2, který přispívá k zachytávání tepla od slunce a způsobuje tzv. skleníkový efekt. 

Důležité je uvědomit si, že uhlíku na naší planetě je stále stejné množství. Když roste množství uhlíku v atmosféře, musí ubývat v zemské kůře. V tomto ohledu není dostatečné orientovat se pouze na snižování emisí CO2. Snižování emisí má totiž svoje limity. Nakonec, kdybychom zastavili emise CO2 z dýchání organismů, byla by naše planeta bez života, jehož nedílnou součástí je koloběh uhlíku na naší planetě. Tedy uvolňování CO2 vydechováním a jeho zpětné zabudovávání do zejména rostlinných pletiv.

Je samozřejmě správné vyvíjet technologie, které mají nízké nebo dokonce nulové emise CO2, ale zároveň je také nutné hledat způsoby jak co nejvíce uhlíku navázat zpět do zemského povrchu. V tom ohledu máme obrovskou výhodu díky přírodě, která tyto postupy již vyvinula a miliardy let je praktikovala. Stačí, abychom přírodě její práci neničili a v lepším případě ji podpořili.

Podle národní inventarizace lesů je v ČR  průměrná zásoba uhlíku v lesním porostu cca 111t uhlíku na 1ha a to jen nad zemí. Rostliny mají kořenový systém, do kterého rovněž vážou uhlík, a další uhlík je navázán v organické hmotě, která v lesích vzniká tlením spadlých listů, jehličí, plodů, větví apod. V půdě je tak celkem vázáno přibližně dvojnásobné množství uhlíku než ve stromech a dalších rostlinách nad ní. V 1 ha lesa je tedy vázáno celkem cca 330 t uhlíku. Přepočtením sequestrovaného uhlíku na CO2 (pomocí zjednodušené atomové hmotnosti (u) C = 12u a O = 16u) dostáváme, že CO2 obsahuje 27,27% uhlíku. V 1ha lesa v ČR je tedy v průměru uloženo  1 210 t tzv. ekvivalentního CO2. Podle zpravodajství Evropského parlamentu byly v roce 2019 v ČR emise CO2 cca 122,7 mil. tun ekvivalentního CO2. Uvedená čísla ukazují, že pokud by se každý občan ČR postaral o zalesnění na ploše 10 x 10 m, pokryli bychom roční emise CO2 celé ČR. Toto vypadá jako dobrá cesta, jak začít snižovat CO2 v atmosféře. Brzy nás však může začít limitovat nedostatek vody.

Z toho všeho vyplývá, že největší množství uhlíku se zachytává ve formě organické hmoty, která jím podporuje růst kořenového systému a celých rostlin. Výzkumy ukázaly, že zvýšený obsah CO2 v atmosféře zvyšuje rostlinám možnost vázat uhlík a urychluje jejich růst a tím i vázání uhlíku, takže se tu nabízí zcela přirozený systém zachytávání uhlíku z atmosféry.

Výzkumy také ukázaly, že toto urychlování růstu rostlin je limitováno množstvím dusíku a zejména pak vody v půdě. Stejně jako uhlík i dusík lze do půdy vázat ze vzduchu pomocí rostlin, vodu však do půdy žádné rostliny nevážou, naopak jí spotřebovávají. Pro snižování množství CO2 bychom tedy měli dbát na to, aby půda zadržela co nejvíce vody, přitom současný vývoj v péči o půdu ukazuje, že schopnost půdy zadržovat vodu se nám snižuje a zvyšuje se odtok z krajiny. Při současném zvyšování teploty a odparu vody je to velmi špatná zpráva. Reálně totiž hrozí, že místo zvyšování přírůstku rostlin vlivem zvýšeného CO2 v atmosféře dojde úbytkem vody v půdě ke snížení počtu rostlin. V celkové rovnováze uhlíku uvolněného a zpětně navázaného nám pak bude uhlík v atmosféře přibývat, místo aby ubýval. 

Klíčem k zmenšení množství uhlíku v atmosféře je tedy jeho vázání do biomasy rostlin a půdy. K tomu je ale nutná půda, která dokáže vázat vodu. Zde přichází do hry kompostování a návrat organické hmoty do půdy, neboť pouze živá půda dokáže v mikroorganismy vytvořených humusových strukturách vázat vodu. Kompostem tak do půdy doplňujeme humus, který vznikl z organické hmoty a sám tedy obsahuje uhlík. Dále humus dokáže vázat vodu a tím podporuje růst nadzemní i podzemní biomasy. Kompostování tak nezpochybnitelně přispívá k aktivnímu snižování množství uhlíku v atmosféře a je tedy jednoduchým mitigačním opatřením, které může realizovat každý z nás již dnes.

Právě proto spolek Ekodomov v rámci týden pro klima uspořádal workshop o kompostování v prostoru Lesní školky Šárynka, kde jsou soustředěny různé typy kompostérů, osvědčené pro kompostování nejen na školních zahradách a ve městech u bytových domů, ale i pro kompostování v bytech či kancelářích. Všechny jsou ze sortimentu obchodu ekonakup.cz.

Vedle praktických ukázek jak kompostovat bylo prakticky ukázáno zejména proč kompostovat a čím je kompostování a návrat organické hmoty do půdy důležité pro nás, naše děti a další budoucí generace.

 

Autor: Tomáš Hodek

Zdroje:

https://biom.cz/cz/odborne-clanky/kompostovanim-proti-klimatickym-zmenam-aneb-sequestrace-a-obchod-s-emisemi-sklenikovych-plynu

https://nil.uhul.cz/downloads/kalendar_nil_2019/01_Leden_biomasa_uhlik.pdf

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-7/lesy-globalnim-kolobehu-uhliku.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Relativn%C3%AD_atomov%C3%A1_hmotnost

https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20180301STO98928/sklenikove-plyny-emise-podle-zemi-a-odvetvi-infografika