Kompostování v bytovém domě - řešení pro SVJ a sídliště
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Jak to s komunitním kompostérem chodí v praxi
Komunitní kompostér může fungovat roky bez větších potíží, ale jen tehdy, když je od začátku jasné, kdo ho má na starosti a co do něj patří. Zkušenost z bytových domů, škol i obcí ukazuje, že technické provedení je důležité, ale samotné fungování stojí hlavně na každodenním zacházení.
„Nebude to smrdět?“
To je nejčastější otázka. Pokud se do kompostéru hází jen kuchyňské rostlinné zbytky a průběžně se přidává štěpka, listí nebo piliny, zápach se neobjevuje. Problémy začínají ve chvíli, kdy chybí strukturální materiál nebo když se z kompostéru stane „koš na všechno“.
A co myši nebo potkani?
Na veřejných a poloveřejných místech se vyplatí kompostér s ochranou ze všech stran včetně dna, ne jen s víkem. Stejně důležité je ale dodržovat pravidla: do komunitního kompostéru patří pouze rostlinné zbytky, žádné zbytky živočišného původu. Výjimkou je švédský otočný kompostér JORA, který jako jediný zvládne bezpečně kompostovat i syrové a vařené maso.
Kdo se o kompostér stará?
Nejlépe funguje, když je určený jeden konkrétní člověk, který má dohled nad kompostérem: domovník, aktivní soused, školník nebo pracovník obce. Nejde o každodenní práci: obvykle stačí krátká kontrola jednou až dvakrát týdně.
- jeden určený správce, ne „někdo z nás se o to postará“
- v případě kompostování pouze kuchyňského bioodpad (bez kombinace se zahradním) strukturální materiál vždy po ruce (štěpka, listí, piliny)
- stručná a srozumitelná cedulka přímo na kompostéru
- kompost se průběžně odebírá, nehromadí se roky
Pokud si nejste jistí, zda je komunitní kompostér vhodný právě pro vaše podmínky, napište nám pár informací o lokalitě a o tom, kdo by se chtěl zapojit. Společně projdeme jednotlivé kroky – od vytipování vhodného místa, přes výběr kompostéru, až po nastavení provozu a komunikaci směrem k zapojeným obyvatelům. Napište nám →
