Bioodpad, nebo biomateriál? Záleží, jak s ním naložíme
Zbytky z kuchyně i zahrady máme všichni. Z pohledu zákona však nejsou odpadem, dokud se jimi nestanou – tedy dokud je nevyhodíme. Pokud je využijeme přímo tam, kde vznikly – třeba kompostováním nebo mulčováním – žádný odpad vůbec nevzniká. Tomu se říká předcházení vzniku odpadu – nejvyšší stupeň v hierarchii nakládání s odpady, který má přednost před tříděním i recyklací.
Proč jsme zavedli pojem „biomateriál“
Potřebu jasněji rozlišit, co vše se rozumí pod pojmem „bioodpad“, jsme si uvědomili už v roce 2003, kdy jsme začali propagovat třídění biologicky rozložitelných zbytků z kuchyní a zahrad.
Od té doby se opakovaně ukazovalo, že tento pojem vyvolává nedorozumění i zbytečné obavy – ať už ze strany úředníků, firem, škol nebo domácností. Slovo odpad totiž v právním i technickém smyslu automaticky spouští složitý režim nakládání, který může být pro běžné uživatele odrazující.
Přitom zbytky jako slupky, listí nebo kávová sedlina nejsou „odpadem“ v negativním slova smyslu – naopak, jsou to hodnotné materiály, které mají v půdě své místo.
Abychom tento rozpor překlenuli, zavedli jsme pojem „biomateriál“ – zjednodušený a pozitivně laděný výraz pro biologicky rozložitelné rostlinné zbytky, které jsou vhodné ke kompostování. Tento pojem zároveň nezavádí právní závazky a umožňuje mluvit o „odpadu“ jako o užitečné surovině pro půdu, žížaly i mikroorganismy.
Těmto nejasnostem a zbytečným bariérám chceme předcházet – pojmem biomateriál dáváme důraz na přirozený koloběh a hodnotu přírodních zbytků, které by jinak končily ve spalovnách nebo na skládkách.
Níže uvedené výroky neodrážejí skutečný právní stav, ale ukazují, s jakými nejistotami a mýty se lidé ohledně kompostování běžně potýkají.
- Domácnosti: „To přece nesmíme dávat do kompostu, vždyť je to odpad!“
- Školy a firmy: „Když si založíme kompost, budeme muset vést evidenci a plnit zákonné povinnosti?“
- Zákazníci: „Co když přijde hygiena nebo kontrola z úřadu?“
- Firmy, obce a školy: „Nemůžeme kompostovat, nejsme oprávněná osoba.“
- Majitelé zahrad: „Sousedi si stěžují, že nakládáme s bioodpadem bez povolení.“
- Technické služby: „Listí a tráva z údržby zeleně musí přece do sběrného dvora.“
- Gastroprovozy: „Rostlinné zbytky z kuchyně musíme likvidovat podle zákona, ne je kompostovat.“
Jaký je rozdíl mezi odpadem, bioodpadem a biomateriálem?
Díky dlouholetým zkušenostem víme, že rozdíl mezi odpadem a biomateriálem není v tom, co to je – ale v tom, co s tím uděláme. Co nezmizí v odpadu, může posloužit jako cenný materiál pro půdu. Biomateriál zůstává tam, kde vznikl – a právě to je jeho přínos. Proto rozlišujeme tři základní kategorie:
ODPAD
Co skončí ve směsném odpadu, je ztraceno. Pokud se biologické zbytky stanou součástí směsného komunálního odpadu, mizí ve spalovně, kde vzhledem k vlhkosti dusí spalovací proces a v podobě CO₂ se vracejí do atmosféry. Anebo končí na skládce, kde se z nich uvolňují skleníkové plyny.
Výsledek: Ztráta živin, zátěž pro klima, žádný přínos.
BIOODPAD
Co vytřídíme do hnědé popelnice, se stává bioodpadem. Ten se pak průmyslově zpracovává – v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Jde o krok správným směrem, který snižuje množství odpadu na skládkách. Přesto se jedná o odpad, který musí být dále přepravován a zpracováván mimo místo vzniku.
Výsledek: Nižší zátěž pro skládky, ale stále logisticky a legislativně náročné.
BIOMATERIÁL
Pokud rostlinné zbytky – ať už kuchyňské nebo zahradní – zůstanou a jsou zkompostovány přímo v místě svého vzniku, nevzniká žádný odpad. To platí doma, ve školní kuchyni, firemní kuchyňce, komunitní zahradě, restauraci nebo pro veřejnou zeleň. Zbytky se vracejí zpět do půdy – a znovu slouží.
Výsledek: Nulový odpad, žádná administrativa, přínos pro půdu, klima i soběstačnost.
Jak to funguje v praxi
Na kompostovacím rozcestníku najdete přehledné tipy, jak začít podle vašich podmínek – doma, ve škole, ve firmě nebo v obci.
Pro domácnosti
Vermikompostéry do bytu, komunitní kompostování, třídění do hnědé popelnice.
Zobrazit možnostiCo zkompostovaný biomateriál zajišťuje?
- Zvyšuje úrodnost a podporuje růst rostlin bez chemie
- Zadržuje vodu v půdě a ochlazuje prostředí
- Podporuje biodiverzitu – žížaly, mikroorganismy, opylovače
- Snižuje odtok vody a zabraňuje lokálním záplavám
- Pomáhá zadržovat uhlík v půdě
Máte rostlinné zbytky? My máme řešení. Vyberte si kompostér i příslušenství – na míru vašim podmínkám.
Pro domácnosti, školy, obce i firmy nabízíme:
- Kompostéry různých typů – od bytových po velkokapacitní
- Větrané koše a nádoby
- Kompostovatelné sáčky
- Informační cedule a samolepky
Časté otázky
Co když nemohu kompostovat, ale chci začít bioodpad třídit?
Stačí začít s tříděním do hnědé popelnice. Praktickým pomocníkem je nádoba na kuchyňskou linku nebo větraný koš. Manipulaci usnadní kompostovatelné sáčky, které omezují vlhkost i zápach. Důležité je, že zbytky nekončí ve směsném odpadu – mohou být zkompostovány a vráceny půdě.
Musím mít vlastní zahradu, abych mohl/a kompostovat?
Nemusíte – existuje víc možností. Pro byty jsou ideální vermikompostéry, ve městech funguje komunitní kompostování. A tam, kde to nejde, pomůže třídění do hnědých popelnic.
Co patří do hnědé popelnice a co už ne?
Patří sem zbytky zeleniny a ovoce, čajové sáčky, kávová sedlina, odkvetlé květiny či listí. Nepatří sem maso, mléčné výrobky, tuky a nekompostovatelné obaly.
Pro správné třídění pomáhají přehledné TŘÍDÍM BIO samolepky a cedule. Usnadňují orientaci, podporují správné návyky a fungují ve školách, domácnostech i na pracovištích. Dostupné jsou v různých velikostech – od malých nádob po velké kompostejnery.
Může bioodpad zapáchat nebo lákat hmyz?
Při správném skladování ne. Odvětrávané koše a kompostovatelné sáčky napomáhají vysychání zbytků a odvádění vlhkosti. Tím snižují riziko zápachu a mušek. Důležité je také pravidelné vyprazdňování a to, aby zbytky neležely ve výluhu na dně nádoby.