Tipy z naší lesní školky na velikonoční slavení

SLAVIT ZA KAŽDÉHO POČASÍ

Prožíváme nejpodivnější Velikonoce v životě. Něco, co jsme si před každými svátky slibovali, ale nedodrželi, se stává realitou. Přestali jsme shánět a pobíhat. Veškerý prostor se zmenšil a prohloubil. Máme, co máme. A děti chtějí slavit (za každého počasí).

Popravdě – i nám dospělým může těšení se z přicházejícího jara sdílené s našimi mláďaty pomoci. A právě teď se bude hodit zkušenost z lesní školky. Nemáme tu totiž skoro žádné hračky a „vaří“ se z toho, co je. A že je toho všeho venku hodně. Pučící stromy, žluté prvosenky, nová hnízda a zpěv. Mějte oči otevřené, a pokud vám bude něco chybět, je povoleno skočit do spíže… 

Skryté barvy

Ačkoli jste si včas nekoupili barvy na vajíčka, nebojte se, všechny máte po ruce. Letošní zdobení vajíček může být příležitostí k působivým experimentům s přírodními barvivy. Recept na vajíčka vařená v cibulových slupkách znáte: Slupky ze šesti žlutých (červených) cibulí oloupejte a dejte spolu s vodou vařit patnáct minut. Nechejte zchladnout, přidejte tři lžíce octa a vejce uvařená natvrdo. Vejce je také možné vařit už od začátku spolu se slupkami. Ve školce si získalo velkou oblibu barvení červeným zelím. Ačkoli je vývar z nakrájeného zelí, které vaříme nejméně dvacet minut, temně fialový, když ho necháme zchladnout, přidáme do něj dvě lžíce octa a ponoříme vařená vejce, vynořují se ven modrá, až tyrkysová. Z heřmánkového čaje, do něhož po vylouhování a zchladnutí přidáte lžíci octa a vařená vejce, získáte teplé zelenohnědé odstíny… Podobně si můžete hrát i s dalšími přírodninami, o kterých si myslíte, že by mohly barvit – například s dubovou kůrou, kompotovanými borůvkami, červenou řepou nebo černým čajem. Princip je stále stejný: Vaření slouží k uvolnění barviva, ocet k narušení skořápky, která pak barvu lépe přijme. 

Studené nálevy vydrží účinné i několik dní, intenzita zbarvení vajíček se odvíjí od toho, jak dlouho je necháte louhovat. Barvy se dají použít i k malování štětcem. Na navlhčené čtvrtce se do sebe jednotlivé odstíny jemně rozpíjejí. Barvit samozřejmě lze i vyfouknutá vajíčka, kterými pak můžete zdobit větvičky.

Zvykoslovné pečivo – tradiční i nové

Na Zelený čtvrtek pekly naše babičky jidášky – kynuté obřadní pečivo smotané do různých tvarů (bochánků, preclíků, spirálek, podkov nebo točenic), které mělo svým vzhledem připomínat provaz, na kterém se Jidáš oběsil. Pokud chcete něco veselejšího, zkuste klidně stejně tradiční tvary ptáčků nebo lištiček. Protože předpokládáme, že budete pracovat spolu s dětmi (takže hrozí ujídání), zadělejte pro jistotu dvojitou dávku, aby zbylo i na zdobení! Jidáše se jedly zásadně s medem, tak to zkuste, má to prý zázračné účinky na zdraví. Když jidášky upečete drobnější, můžete jimi (stejně jako vyfouknutými vajíčky) zdobit březové větvičky. Nebo si zkuste upéct věneček, do kterého zapíchnete proutky, na něž navléknete vajíčka. Dozdobit můžete zimostrázem a stužkami. Jedná se o velikonoční obdobu vánočního vrkoče, kterou byste mezi tradičními zvykoslovnými předměty marně hledali, ale na velikonočním stole ozdobeném svépomocí potěší.

A co se ve školce právě děje? I když tu už třetí týden chybějí děti, život tu běží dál. Těsně před Velikonocemi se ovečkám narodila jehňátka...