Jedním z důsledků klimatické změny a oteplování je zvýšený odpar, a to jak z vodních ploch, tak z půdy. Pdole studie ČHMŮ zpracované pro MŽP dochází od 80. let minulého století k exponenciálnímu nárůstu teploty, přičemž tento nárůst již překročil 2°C. Zároveň se dlouhodobé úhrny celoročních srážek od 30. let minulého století postupně snižují. Vzhledem k poloze České republiky v srdci a zároveň „na střeše“ Evropy, kde k nám žádná řeka nepřitéká, záleží jen na množství vody, které se nám pro naše potřeby podaří v krajině zadržet. Program Dešťovka financovaný MŽP, stejně jako budování jezírek, revitalizace potoků a říček, pomáhá odtékající vodu zpomalovat. Přes nespornou užitečnost těchto opatření je důležité si uvědomit, že 90% veškeré použitelné vody se nachází v půdě a jen 10% se nachází ve všech vodních tocích, jezerech a rybnících. Zásoby vody nám podle hodnotící zprávy ČHMŮ z roku 2020 při dlouhodobém srovnání ubývají. Situaci nijak nepomáhá současná kůrovcová kalamita, která aktuálně stav lesů zhoršuje.
Je tedy na místě ptát se, zda naše hospodaření v krajině tuto situaci nějak ovlivňuje a zda tento trend můžeme nějak zvrátit.
Odpověď zní zatím pravděpodobně ano, je však nutné změnit náš pohled na půdu a klást více důrazu na péči o její kvalitu, abychom okolo sebe udrželi živou půdu s dostatkem organické hmoty a tedy dostatkem v ní zadržené vody.
Podle Situační a výhledové zprávy o půdě za rok 2021 (MZe) je v ČR kriticky ohroženo vodní erozí 52,8 % zemědělské půdy. Podle údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) se u 34% půdy pohybuje smyv ornice mezi 2 až 10 t z každého ha ročně, u 18% nejohroženějších půd je smyv dokonce více než 10t z ha za rok. S úbytkem ornice ubývá půda bohatá na humus schopná v sobě zadržovat vodu.
K dalšímu snižování podílu organické hmoty v půdě dochází masivním využíváním anorganických hnojiv, herbicidů a pesticidů velkými zemědělskými podniky. Navíc přestože je v ČR kriticky ohroženo erozí 52,8 % zemědělské půdy, podmíněně chráněna je necelá polovina, tedy 24% zemědělské půdy.
Na 28,8 % kriticky ohrožené půdy zemědělci hospodaří a čerpají plné dotace, aniž by byli povinni realizovat půdoochranná opatření. Česká republika patří ke státům, které mají největší lány jedné plodiny v EU. Vzhledem ke značně zvlněné krajině a velké technice, která se využívá k obhospodařování polí nejsou řádky tvořeny výhradně po vrstevnici a řádky stéká voda, která sebou odnáší půdu. Proto je na místě motivovat zemědělce k rozčlenění polí na menší celky a k obohacování půdy o organickou hmotu, nneboť organická hmota má zcela zásadní dopad na množství zadržené vody v půdě. Mikroorganismy pro své přežití vytvářejí v půdě složité organominerální struktury schopné ve svých kapilárách efektivně vázat vodu. Bez organické hmoty v půdě a mikroorganismů vytvářejících půdní humus většina dešťové vody z krajiny okamžitě odtéká. Toto dobře demonstruje ukázka zachytávání vody kompostem a vodní eroze písečné půdy.
Péče o půdu je tak důležitým tzv. mitigačním (snižování CO2 ve vzduchu) opatřením, neboť s organickou hmotou se do půdy váže uhlík. Zároveň mikroorganismy organickou hmotu přebudovávají na humus, který v půdě zadržuje vodu. V humusu jsou s vodou rovněž vázány živiny pro rostliny. Tím je výrazně podporován růst rostlin a tedy i navazování CO2 do rostlinných pletiv. Tvorbu humusu významně urychluje kompostování. Proto má kompostování důležitou roli pro udržení vody v půdě a vázání CO2 do zemského povrchu.
Autor: Tomáš Hodek
Zdroje:
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/cc_chap10.pdf
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2020/Stav_a_vyvoj_sucha-kveten_2020.pdf
https://eagri.cz/public/web/file/697802/Puda_2021_Web.pdf
https://statistiky.vumop.cz/?core=account
https://www.youtube.com/watch?v=XdWyD0VSY-0
